Praktická žena, 10/1980

Našli jsme na chodbě starého domu Praktickou ženu z října 1980. Dovoluji si zveřejnit části úvodníku od Dr. (předpokládám RSDr.) Josefa Švagery, náměstka ministra kultury ČSR:

"Tak jako ve všech oblastech našeho života bylo i v kultuře a umění letošní 35. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou příležitostíí k ohlédnutí, k zamyšlení nad dosaženými výsledky, neboť stejně jako kdykoli v minulosti je i v socialistické etapě kultura neodmyslitelnou součástí dějin a života našich národů.

Zásadní politické, sociálně ekonomické a ideologické přeměny naší společnosti byly zakotveny jiý v Košickém vládním programu v roce 1945. Avšak teprve po tříletém úsilí o jejich realizaci v podmínkách ostrého politického, třídního zápasu s reakčními silami mohl být vytyčen široký revoluční program socialistického rozvoje kultury u nás, jejich nových cílů a úkolů ve společnosti. Po znárodnění klíčových kulturních zařízení - filmu, rozhlasu, divadel, gramofonového průmyslu, nakladatelství a dalších taky byly v procesu přerůstání národní a demokratické revoluce v revoluci socialistickou vytvořeny reálné předpoklady skutečné demokratizace kultury a její aktivní účasti při budování základů nové společnosti. Teprve Únor 1948, v němž dělnická třída spolu s masami pracujících ostatních společenských tříd a vrstev jednou provždy zúčtovala s reakcí a zároveň položila základy nového společenského řádu, otevřel před naší kulturou brány pro všestranný socialistický rozvoj založený na cílevědomém, tvůrčím uplatňování principů socialistické kulturní revoluce.

.

.

.

...oprávněný respekt vzbuzuje soustavná péče o kulturní památky a jejich začlenění do současného života... (ke studiu doporučujeme např. i nové stavby té doby - zde)

.

.

.

Soicalistická kulturní revoluce vyvolala nový rozmach tvorby, který přinesl mnoho vyýrazných tvůrčích úspěchů ve všech oblastech umění. V letech socialistické výstavby byla vytvořena řada děl socialistického umění, jejichž autoři spojili svůj život a tvůrčí práci s revolučním zápasem našeho lidu, s ideály socialismu a komunismu.

.

.

.

V 60. letech narůstaly subjektivistické představy, že zápas o socialistické vědomí pracujících byl již vybojován, což ve svých důsledcích vedlo k podcenění nebezpečí buržoazní a maloburžoazní ideologie, reaálné hrozby nástupu pravicových sil a nebezpečí ideologické diverze světového antikomunismu.

.

.

.

.