Skalpelem ostrým říznul do srdce do rány vecpal cyankáli ošklivým smíchem rozesmál se trpce - toho byste se nenadáli. Pastýřem jsem tak jako vrahem utiším plačící a potom šmahem vrazím jim dýku do srdce. Ovce mé neznají dne ani hodiny všechny je…
Tak mi opět začala škola. Velkou radost z toho nemám, já tam moc nechtěla, k podání přihlášky mě kamarád přemluvil poslední den, kdy byla možnost ji podat. Bylo to vtipné, jsem byla zrovna v Olomouci a hledala jsem poštu, naštvaná, že do hloupé…
Den pátý – sobotní začal o dost dříve, než obvykle. Měli jsme sraz u semináře už myslím v osm nebo v nějakou podobnou vražednou dobu. Naši domácí vstali s námi a po snídani nás poprosili o společnou fotku.. Zase mi to nějak nenahrává fotky, chjo,...…
Den čtvrtý, čili pátek. Nejošklivější den, co se počasí týče – prší nebo leje… Dopoledne bylo věnováno prohlídce historického centra Senigallie, já jsem však díky svému zlomenému běháku už po prohlídce hradu zjistila, že pokud chci dojít zítřejší…
Já slyším a přec hluchá jsemi oči mé jsou nevidoucítak moc chci běžet za Otcemžít v Jeho lásce nehynoucíMé srdce plesá radostíkdyž v Tvé blízkosti tlučechci žít plná Tvých milostía skrýt se ve Tvé ruceChci patřit Ti a být jen Tvojesvým žitím hlásat…
Stále jsou naši mrtví s námia nikdy vlastně nejsme samiA přicházejí jako stínyve vlasech popel kusy hlínyTváře jakoby vymazanéa přece se jen poznávámePo chrpách které kvetly vlonislabounce jejich ruce voníTiše mne zdraví jako svéhohrbáčka času…
Ubývá míst kam chodívala pro vodustarodávná milákde laně tišily žízeň kde žila rosničkaa poutníci skláněli se nad hladinouaby se napili z dlaní Voda si na to vzpomínávoda je krásnávoda mávoda má rozpuštěné vlasychraňte tu vodunedejte aby osleplo…
Den třetí neboli čtvrtek. Pro mě s Evčou začal velmi brzy – vstávaly jsme v 5,40 (a že to bolelo) a odkráčely jsme k moři, protože to přece doma nemáme a tak jej musíme užít co nejvíc. Naši domácí byli večer velmi udiveni naší prosbou o tak brzký…
Dnes odpoledne se mi příspěvek smazal, tak to zkusím znovu - naposled :o) Druhý den v Senigallii začal sladkou snídaní u naší hostitelské rodiny a pak už nás Sandro i s Vivien vedli na místo srazu - k Dómu. Cesta vedla přes kousek města, které bylo,…
Tak jsem právě po několika různých zastávkách dorazila z celostátního setkání italské mládeže v Loretu, kam jsme byli spolu s dalšími devatenácti lidmi vysláni jako delegace z ČR. Doprovázejícím knězem byl P. Jirka Pešek, kterého jsem do té doby…