v chaloupce z mechu a kapradí...

Vztahují se zákony na všechny, nebo jen na některé..?

10. 2. 2009 10:49
Rubrika: Co se děje...

Poslední dobou se na signálech místy diskutuje o komunistech a o tom, zda by měla tato strana být zakázána. Našla jsem zákony, které by třeba některým z nás mohly pomoci utvořit si obrázek...

Máte někdo příbuzné, kteří byli v komunistických lágrech? Kteří nesměli dostudovat? Napište o tom v komentáři....

 

Hlava desátá trestního kodexu – trestné činy proti lidskosti

Skutkové postaty

 

V této hlavě jsou soustředěny skutkové podstaty, které Česká republika ustanovila do svého právní řádu jako přijaté mezinárodní závazky. Jedná se o závazky stíhat jednání, která mezinárodní právo označuje jako zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny (Genocidium, válečná krutost, persekuce obyvatelstva). Výjimku tvoří ustanovení § 260, 261 a 261a, jejichž stíhání nevyplývá přímo z mezinárodního práva ale zařazení do hlavy desáté je odůvodněno historickou zkušeností. Projevuje se tu obava, že hnutí směřující k k potlačení práv a svobod občanů nebo hlásající národností, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť může po uchopení moci vést k režimu, ve kterém dochází k zločinům proti lidskosti.

 

§ 260 – podpora a propagace hnutí

                (1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

                (2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,

 a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně účinným způsobem,

 b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo

 c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

 

Podle tohoto ustanovení trestního zákona je ochrana  poskytovaná všem lidem bez vazby na občanství.

Podpora hnutí může mít podobu materiální (poskytování prostředků) nebo morální (získávání příznivců, umožnění publikace jeho záměrů či ideologie), v každém případě se jedná o jednání, které má takové hnutí posílit, popř. získat mu další přívržence.[1]

Propagací hnutí se myslí veřejné uvádění takového hnutí ve známost, doporučování jím zastávaných či prosazovaných myšlenek atp. (otevřeně nebo i skrytě - např. výtvarným dílem).     Hnutí  dle § 260 TZ lze definovat jako v určité míře organizovanou a strukturovanou skupinu osob, která má alespoň zřetelné kontury, společné postoje a orientaci zaměřenou na dosažení některého cíle § 260 odst. 1 TZ ( hnutí směřuje buď k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou nebo třídní zášť).

Podstatným znakem takového hnutí je podle soudní judikatury  existence tohoto hnutí v době, kdy se měl pachatel podpory či propagace hnutí dopustit. Oproti tomu podporu či propagaci již neexistujícího hnutí (zaniklého) lze postihnout podle § 261a tr. zák. a ještě neexistujícího (budoucího) lze postihnout jako pokus trestného činu podle § 8 odst. 1 tr. zák. a § 260 odst. 1 tr. zák.

 

Úmysl pachatele musí zahrnovat i skutečnost, že svým jednáním podporuje nebo propaguje hnutí. Zvláštností tohoto trestného činu je, že jeho trestnost nezaniká uplynutím promlčecí  doby.

 

Vztah k jiným skutkovým podstatám:

 

-         s § 261 je jednočinný souběh vyloučen

-         nejsou-li v řízení prokázány znaky trestného činu § 260, popř. 261, je třeba zkoumat, zda jednání nenaplňuje znaky trestných činů hanobení národa, etnické skupiny, rasy, přesvědčení podle § 198 TZ nebo podněcování  k národnostní a rasové nenávisti podle 198a TZ, které nejsou vázány na podporu a propagaci hnutí (zpravidla půjde k faktickou konsumpci těchto trestných činů k § 260)

 

 

§ 261 – veřejné projevování sympatií

                Kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 260, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

 

Pro trestnost tohoto trestného činu se vyžaduje, aby byl spáchán veřejně; to znamená:

-         a) jestliže je spáchán obsahem tiskoviny (tj. rozmnožení mechanickou cestou, např. i xeroxem, faxem, fotoaparátem)  nebo rozšiřovaného spisu (např. přepis na stroji), filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobným způsobem (zejména pomocí internetu)

-         b) jestliže je spáchán před více než dvěma osobami současně přítomnými; tj. dvě osoby odlišné od pachatele; tyto dvě osoby musejí být schopny projev postřehnout a pochopit jeho smysl (např. pro trestnost činu nestačí, je-li spáchán před malými dětmi)

 

Projevem  sympatie se myslí výslovné nebo konkludentní vyjádření pozitivního postoje a názoru k hnutí uvedenému v § 260 TrZ; pachatel vyjadřuje svůj názor a vztah bez přímého úmyslu ovlivnit jiné osoby. Při trestněprávní kvalifikaci úmyslu musí pachatel vědět, že svým jednáním projevuje sympatie k hnutí.

 

Zvláštností tohoto trestného činu je, že se jedná o jediný trestný čin z hlavy desáté, na který se nevztahuje § 67a, to znamená že zánik trestnosti uplynutím promlčecí doby je možný.

 

Vztah k jiným skutkovým podstatám:

 

- § 261 je vůči § 260 subsidiární, jednočinný souběh je tedy vyloučen

 

 

§ 261a – veřejné popírání a zpochybňování

 

            Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické genocidium nebo jiné zločiny nacistů nebo komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

 

Genocidium – cílem genocidia je úplná nebo částečná likvidace skupiny; předmětem útoku je vždy národní, etnická, rasová nebo náboženská skupina, konkrétní útok ovšem může směřovat i pouze vůči jedinci

 

V České republice je diskutována otázka možnosti jednoznačného vymezení podmínek trestní odpovědnosti v případě komunistického genocidia – (myslí se tím politický režim 50. let v ČSSR, politické procesy, věznění politických vězňů atp.). Mimo jiné v České republice chybí obdoba např. autority Norimberského tribunálu; vyskytují se odpůrci takto širokého a neurčitého výkladu skutkové podstaty dle § 261a TZ.

 

 

Zločiny proti lidskosti  definuje mezinárodní právo trestní. Myslí se jimi vražda, vyhlazování, deportace, zotročování a jiné nelidské činy spáchané na civilním obyvatelstvu nebo perzekuce z politických, rasových nebo náboženských důvodů, páchají –li se tyto činy nebo děje-li se tato perzekuce při provádění kteréhokoli zločinu proti míru nebo kteréhokoli válečného zločinu nebo v souvislosti s ním, a to i v případě, že tyto činy nejsou trestné podle vnitrostátního práva země, v níž byly spáchány.

 

Pro trestnost činu podle § 261a je třeba, aby byl spáchán veřejně  (srov. výše viz. § 261). Trestný čin je spáchán následujícími jednáními:

-         pachatel veřejně popírá – tj. tvrdí, že k těmto zločinům vůbec nedošlo

-         pachatel veřejně zpochybňuje – tj. veřejně pochybuje o existenci těchto zločinů, relativizovat jejich charakter, zlehčovat je

-         pachatel veřejně schvaluje – veřejné vyjadřuje souhlas z těmito zločiny

-         pachatel veřejně ospravedlňuje – veřejné zlehčování, omlouvání např. historickou situací

 

Vztah k jiným skutkovým podstatám:

 

- jednočinný souběh s § 260 a 261 není vyloučen

 

Zvláštností tohoto trestného činu je, že trestnost činu nezaniká uplynutím promlčecí doby a nepromlčuje se ani výkon trestu.



[1] Šámal, P. a kol. Trestní zákon - komentář, 6. vydání, C.H.Beck Praha 2006, str.1605

 

 

Zobrazeno 1558×

Komentáře

Goretti

První příběh - můj stejda, kterému je dnes přes 80 let a je dost těžce nemocen; strávil léta v komunistických lágrech, v dolech v Jáchymově a různě jinde. To, že mu, ač premiantovi, nedovolili dostudovat medicínu je jen takovou "třešničkou na dortu"..

Tofl

Můj příběh: - kdo by měl zájem, pošlu vzkaz.

DiváBára

vau... doly v Jáchymově byly jedny z nejtvrdších...<br />
naší se rodiny se to taky nějak týkalo, ale radši se prve zeptám, abych nepsala bludy...

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz