Den čtvrtý byl popsán stejně krásně (no, jen si fanděme) jako dny předchozí, ovšem spojením přeaktivního systému signály, který mě v průběhu psaní odhlásil, a debility mně vlastní, došlo k neuložení již napsaného článku. A pak má člověk mluvit slušně!!! Takže podruhé a jen telegraficky:
- ráno adorace a po ní aboriginci, před kterými zdrháme do Melbourne
- cesta do poutnického centra pro lepší mapu
- návštěva Royal Botanic Garden - vybitý foťák - více zde: http://www.rbg.vic.gov.au/home
- mrakodrapová rozhledna na věži Rialto
- bloudící snaha dobloudit do Telstra arény - ztracenyi s mapou
- po nalezení zjištění, že je už celkem pozdě
- cesta City circle tram kolem dokola City
- fast food indický, kuře a "čokoláda s Marschmallows" = slabý kakao bez čehokoli
- cesta domů
- a nakonec vtip z večera příjezdu: malý Xav, synek našich rodičů, nám připravil malé dárečky na postele, byly tam malé čokoládky a malá bílá kostička. Slánka, hnána strašlivým absťákem po čokoládě, spapala čokoládky a s chutí se zakousla do kostičky. Když začala kašlat, prskat a plivat malé bílé kousky, došlo mi, že se někde stala chyba. A skutečně - stala. Ona kostička nebyla k jdení, ale k mydlení - bylo to mýdlo. A tak jsme se srdečně zasmály, Evča si ještě párkrát odplivla a šlo se spát. A pokaždé, když škytla, se pokojem linula jemná vůně darovaného mýdla....
A to je vše....
Dáši...ta historka s mýdlem...super...od srdce jsem se zasmála :o) sice trochu škodolibě, ale což :o) Těším se na další vyprávění z Klokánie... Jaňula
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.