Město z jiného světa

Dnes jsem se poměrně nečekaně ocitla v části Kunratic, kde jsem už dlouho nebyla a nestačila jsem se divit...

Na kopečku, kde je ještě zachovaná stará zástavba - domky se zahrádkami a zahradami, s psisky za plotem a oprýskanými brankami a ploty, se najednou objevilo několik nových ulic. Většina domků v nich vypadá jako černé nebo hnědočervené krabice, s velkým okny, které však v 99% zakrývají rolety. 

Jsou buď vedle sebe přímo naňahňané, nebo kousek od sebe, všechny mají ploty, větší část je má vylepšené tak, aby nebylo vidět dovnitř. Ač je většina domků obydlená, tak v půl šesté večer jsem tam potkala asi 4 lidi a dva psy. Lituju, že jsem si nevzala foťák, protože obrázek, kdy je na jedné straně ulice normální stará zástavba, zahrádky a kůlny na nářadí a na straně druhé takováto monstra, to se tak často nevidí... Nebo vlastně už asi vidí - dnes přece vzniká tolik "satelitních" městeček a vesnic, na okraji měst i běžných vísek. Místa obehnaná plotem, která se stávají jen noclehárnami svých majitelů.  Překvapivě se stávají terčem útoků zlodějů, protože ti samozřejmě vědí, že tam přes den na nikoho nenarazí. 

Přece se říká, že člověk je tvor společenský - tak co se to do háje děje? Každý zaleze za svoji ohradu (nejlíp z betonu, aby neuniknul ani kousek světa od nás k sousedům a naopak) a nezajímá ho nic a nikdo kolem.. Žádné sousedské vztahy se nepěstují, kamrádi bydlí v podobné hrůze na druhé straně města, konec konců, ač je dům můj, není to domov, ale jen noclehárna, soukromá ubytovna....  - to si asi myslí ti lidé? Jak můžou fungovat bez přátelských vztahů s okolím, co dělají ve volnu, o víkendu...?

Teď zrovna bytovou otázku tak úplně neřeším, ale až časem budu, vím, že do něčeho takového bych nešla. Myslím, že tam je člověk vždycky sám - ač "uprostřed davu".