Den poté...

Včera skončilo Celostátní setkání mládeže v Táboře...

Přiznám se, že se mi tam ani moc nechtělo, říkala jsem si, že takových lidí, většinou o kus mladších tam bude, taky jsem měla nějaké povinnosti, které mě zrovna nenaplňovaly klidem (hlavně pražský arcidiecézní program ve čt), nikdy jsem na podobném republikovém setkání nebyla, a tak nějak celkově jsem si říkala, co tam budu dělat..

Dnes si říkám, že jsem byla hloupá - bylo to moc fajn, spousta děcek z celé republiky, perfektní liturgie, program (ač jsem díky zdravotnickým službám nebyla vždy všude, kde jsem být chtěla) takový, že jsem vždycky mohla vybrat to "své", ranní modlitební skupinky bez chybičky a hlavně všudypřítomná radost, pokoj, ochota pomáhat, místní, kteří byli většinou velice milí a chtěli si i povídat,... A hlavně Duch Svatý vanul a dal mi uvědomit si spoustu věcí, který jsou v mém životě špatně nebo by mohly být lepší, prostě celkový dojem je bezkonkurenční..:)

Díky Bohu a všem, kteří tak dlouho na přípravě intenzivně pracovali a dopracovali to do výborné akce...